Dolní zámek

Z Vartemberka 1612 - 1614

    Stará česká panská rodina, která pocházela z velkého rozrodu Markvarticů. Nejstarší známý předek rodu Vartemberků Markvart z Března postavil po roce 1268 nedaleko Mimoně hrad Stráž - Vartenberk.

       Jeho syn Beneš zvaný Velký (†1294) se již psal z přídomkem z Vartemberka. Beneš patřil do bližšího okruhu krále Václava II. po jeho nástupu na český trůn. Brzy se stal královským číšníkem (1283), královským komorníkem (1289) a pražským královským purkrabím (1291). Jeho synové Jan, Beneš, Markvart a Beneš založily čtyři rodové větve; kumburskou, kosteckou, veselskou a děčínskou. Většina členů rodu zastával  ve 14. a 15. století významné královské úřady a aktivně se podílela na politickém životě království. Jejich rodové statky se rozkládaly v severních a severovýchodních Čechách.

       V průběhu 16. a 17. století vartemberské rodové větve postupně vymírají. Nejdéle z celého vartemberského rozrodu žila děčínská větev, která Janem Jiřím z Vartemberka, který zemřel v Sasku po roce †1630 vymřela. Příbuzenskými svazky byli Vartemberkové spojeni s Rožmberky, Valdštejny, Kolovraty, Šliky, Martinici, Budovci, z Kunštátu, z Donína aj. 

         Z Děčínské větve pocházel i Jan z Vartemberka (* 1576 - †1617), který byl synem Abrahama z Vartemberka (1530-†1587) a Kateřiny Novohradské z Kolovrat (†1617). V roce 1605 se oženil s Julií Marií z Vartemberka z rohozecké větve rodu Vartemberků. Juliána byla dcerou Karla z Vartenberka na Rohozci (1553 -†1612) a Kateřiny z Mansfeldu (1555 -†1634).  

         Po smrti svého otce, držel dědictví Jan společně se svým bratrem Zikmundem. Když Zikmund v roce 1608 zemřel, stal se Jan jediným vlastníkem celého majetku, do kterého spadala Kamenice, Zvířetice, Lípa, Nový Zámek aj. V letech 1608-1617 byl dědičným nejvyšším číšníkem Království českého.

          V roce 1612 získal Jan z Vartemberka od Antonína ze Salhausenu za úhradu dluhu Dolní zámek s polovinou města Benešova a dvě vesnice. Nově získaný majetek připojil k českokamenickému panství. Jan nebyl rozvážný hospodář a tak se brzy  dostal do finančních potíží a značného zadlužení. Proto již v roce 1613 nařídil zemský soud zabavení větší části jeho majetku a následný prodej na úhradu dluhů. Do prodeje bylo zahrnuto i panství Benešov s Dolním zámkem, které bylo v následujícím roce 1614 prodáno Radslavovi staršímu ze Vchynic.
 

© PhDr. Zdeněk Henig