Horní zámek

ze Starschedelu 1594 – 1613

     Starý šlechtický rod pánů ze Starschedelu (Staršedlové ze Staršedlu) pocházel z Bisthumu u Merseburgu v Sasku. Od počátku sloužil saským knížatům. Z historie je známo, že člen tohoto rodu, který přišel jako první do Čech byl Jindřich ze Starschedelu. Ten v roce 1490 koupil od Koldiců hrad Krupku, který v letech 1490 – 1496 držel se svým synem Wolfgangem. Jindřich vlastnil i dosti četná panství v Sasku a byl jako ostatní členové rodu Starschedelů ve službách saského knížete Jiřího.

     Jako další člen tohoto rodu přišel do Čech v roce 1582 Haubold ze Starschedelu (†14.9.1625), který se v témže roce oženil s Marii ze Salhausenu (*1566 - †1594), dcerou Bedřicha mladšího ze Salhausenu (*1518 - †1575) a Magdaleny z Bünau (†1574). V té době držela Marie společně se svou sestrou Magdalenou z Hagenu, roz. ze Salhausenu Horní zámek a k němu příslušné panství. Po smrti Magdaleny z Hagenu v roce 1582 dochází ke sporu o dědictví mezi vdovcem Adolfem z Hagenu a Marií ze Starschedelu roz. ze Salhausenu, druhou spolumajitelkou panství. Marie se ujala celého majetku, čímž znemožnila Adolfovi z Hagenu převzít dědickou část. V následujícím roce 1583 dochází k urovnání sporu a Horní zámek i panství je rozděleno na dvě části. Adolf z Hagenu dostal jako dědictví po manželce Horní zámek a část panství. Marie dostala do držení pustý hrad Ostrý s dvorem, sedm vesnic a 600 tolarů na vystavění nového domu. Marie bydlela zpočátku v nově vystavěném dvoře u hradu Ostrý a později se přestěhovala do Benešova, kde žila v domě, později také zvaném Starschedelovský zámeček. Haubolt ze Starschedelu si v krátké době zvykl na nové prostředí a již v roce 1585 byl přijat rozhodnutím sněmu za obyvatele českého království. V roce 1589 se Marii narodil syn, jenž dostal jméno po otci, také Haubold (*1589 - †6.4.1591).

     V roce 1590 zdědila Marie po svém zemřelém synovci Kryštofu z Hagenu (†1590) Horní zámek s příslušným majetkem. Tak tedy opět došlo ke spojení dílů Horního zámku v jeden celek.

    V roce 1591 zemřel ve stáří dvou let Haubolt mladší a o tři roky později v roce 1594 zemřela Marie. Dědictví po ní připadlo na Haubolda ze Starschedelu, který tak získal poměrně rozsáhlý pozemkový majetek i s Horním zámkem. O dva roky později v roce 1596 se Haubold oženil s Anežkou z Bocku s níž měl v roce 1603 syna Inocence ze Starschedelu (*6.6.1603 -†27.1.1604). Haubolt nebyl dobrý hospodář a tak se začal dostávat do finanční tísně. Z těchto důvodů byl nucen postupně rozprodávat svůj majetek. Již v roce 1603 prodal bratranci své zemřelé manželky Marie, Antonínovi ze Salhausenu, držiteli Dolního zámku, velké lesy nad řekou Kamenicí, dvě pily a sklad dřeva na Labi. V následujícím roce 1604 Haubold opět odprodává Antonínovi ze Salhausenu několik vesnic. V roce 1606 prodal hrad Ostrý s dvorem a šesti vesnicemi bohatému děčínskému kupci Jonáši Paustovi z Liebstadtu. O několik let později v roce 1613 pak Haubold odprodal opět Jonáši Paustovi poslední část svého panství, polovinu města Benešova s Horním zámkem a dvěma vesnicemi. Z původně velkého majetku náležejícímu k Hornímu zámku zůstal Hauboldovi v Benešově jen tzv. Starschedelovský dům. Zemřel dne 14.9.1625 na dvoře Huba u Podmokel a byl pohřben v děčínském kostele.

©PhDr.Zdeněk Henig